První EMO kapela v Čechách!

Vítězslav Vávra a Maximum Petra Hanniga - Bez názvu

Toto album je mistrnou ukázkou hudby,která stála z&bsp;zdroje v&bsp;dnešní době tak obdivaného postrocku. Škoda, že VV tvořil v&bsp;tehnejším východním bloku, jinak by se mohl možná prosadit v&bsp;okolním světe. V&bsp;jeho tvorbě najdeme zajímavé odakzy na moderní vážnou hudbu, psychedelickou a&bsp;postpsychedelickou hudbu druhé poloviny 60. tých a první poloviny 70. let. Některé aranže nejklamně dokládají pečlivou znalost krautrocku a jemné ovlivnění německými průkopníky elektroniky Kraftwerk.

Škoda, že díky horšímu zpracování nahrávky nemůže dílo konkurovat obdobné tvorbě z USA a Británie. Přesto si myslím, že toto dílo si svoje čestné místo v dějinách českého rocku zaslouží.

Poslechněte si několik ukázek.

Vítězslav Vávra a Maximum Petra Hanniga - Už jsem tvůj

To, co v před pár lety znovuobjevila první vlna emo kapel, používal VV již v minulém století. Jen v jeho podání bylo toto pre emo více alternativní a experimentální. Naopak zde až na pár nepatrných náznaků v textech (přeci jenom zde ještě vládla cenzura) nenajdete tolik EMO klišé a také fascinace smrtí a sebevraždou se nehodila do doby radostného budování socialismu. Ale každý pravověrný emař, se již po několika riffech bude cítit jako ryba ve vodě. Je až neuveřitelné, jak se bez použití současných možností postprodukce (hlavně počítačů) podařilo vytvořil týmu kolem VV a Petra Hanniga dokonale dekadentní zvuk. Spoustu let před Nirvanou, Smashing Pummpkins či My Chemical Romance. Vyjít toto album nyní a pokud by při jejich natáčení bylo využito všech možností, které moderní studia nabízejí a kdyby měla kapela slušnou image, měla by možná šanci uchytit se ve světě. Takto si jejich hudbu pamatuje jen několik hudebních fanšmejkrů.

I zde si můžete poslechnout několik ukázek.